Přes dlouhé a náročné přípravy, byla hra nakonec uvedena v termínu, byť ji doprovázeli určité neshody mezi herci, pramenící především z únavy, nedávných školních povinností a maturity a v neposlední řadě dlouhého a úmorného zkoušení, kdy chtě nechtě vznikla ponorková nemoc.
Hra nakonec nedosáhla úspěchu takového, jaký byl očekáván, jelikož předchozí velká hra PAVUČINA od Agathy Christie (viz. článek níže) nasadila laťku opravdu vysoko a zaznamenala nemalý úspěch. Možná i proto Tiché jubileum znamenalo následující ticho po pěšině, ale o tom až jindy...
Teď si pojďme připomenout, o čem hra byla :-)
Rodina advokáta Vodičky se chystala na významné jubileum své hlavy rodiny. Jeho paní si přála, aby tato významná událost proběhla v klidu a míru. Což však nehodlala respektovat rodina Řeřichovic, kteří přijeli toto významné jubileum oslavit také. Tyto dvě rodiny měli být v brzké době spojeny v příbuzenský svazek svatbou Řeřichovic dcerky a Vodičkovic syna a jubileum mělo být jakousi společenskou událostí, po které měli následovat bujaré zásnubní oslavy.
Nic ale neprobíhalo, jak mělo. Místo velkých oslav a veselí si drahá paní doktorová přála, aby byla oslava tichá a skromná a Řeřichovi z toho byli zaskočeni, stejně tak jako zbylá část rodiny advokáta Vodičky. Nikdo nechápal, jak se z milovníka umění a veselí mohl stát takový starý bručoun a proč si přeje mít takové významné jubileum tiché a nudné...
Advokát Vodička se ve slabé chvilce svěřil panu Řeřichovi, že při své nedávné návštěvě pražského varieté, utrpěl značnou škodu na cti, když byl ostatními návštěvníky považován za svůdníka na záletech a při jednom ze znamenitých číslech místních artistů, mu bylo strženo z hlavy jeho tupé (rozumějte-paruka). Po tomto ostudném a potupném zážitku nemůže umění ani cítit, protože mu to neustále připomíná, jakou ostudu si tenkrát utržil. Rovněž má strach, aby se o tomto počinu nedozvěděla jeho drahá choť, která je velmi žárlivá a nervózní a její křehké srdce a slabé nervy by tuto skutečnost nemuseli ustát.
Pan Řeřicha ale tuto informaci vůbec nepovažoval za důležitou. Přivezl s sebou na oslavu slavného artistu Rudolfa právě proto, aby potěšil pana doktora Vodičku. A nehodlal svůj původní záměr, totiž veselé a velkolepé jubileum a zásnuby, nijak měnit. Což bylo samozřejmě důvodem rozkolu s jeho manželkou paní Řeřichovou a také s paní doktorovou Vodičkovou. Tyto dvě rodiny se pár dní před jubileem rozhádali a dokonce to vypadalo i na zrušení zásnub. Paní doktorová byla velice nervově vypjatá, pan Řeřicha pokračoval v přípravách, paní Řeřichová se styděla za svého chotě a mladí snoubenci byli nešťastni ze svého osudu. Vše se ale nakonec vyjasnilo a jubileum bylo přesně takové, jak se plánovalo- veselé, hlučné a bujaré.
Žádné komentáře:
Okomentovat