sobota 3. ledna 2015
A ještě jednou Hostinec u Betléma
Možná by bylo hezké představit fotografii i z Hostince u Betléma.
Zde odkaz na stažení záznamu z premiéry: http://uloz.to/xvwkU5V5/hostinec-u-betlema-avi
heslo: vanoce
 |
| Naše současná sestava |
heslo: vanoce
Zpět do historie aneb naše první hra - Krásná cizoložnice
Nápad založit divadlo se rodil v hlavách některých členů již před třemi lety, ale o tom tento příspěvek nebude, neboť je to dlouhá historie a zaslouží si svůj vlastní článek.
Tento příspěvek bude o první hře, kterou jsme zinscenovali už jako Ochotnický spolek Bobrová, totiž hra s názvem Krásná cizoložnice.
Hru jsme našli v místní knihovně a byla to jedna z her, které zinscenoval divadelní spolek Pokrok, který kdysi v Bobrové působil a hru Krásná cizoložnice konkrétně sehrál v roce 1926.
Řekli jsme si, že nastartovat naši kariéru hrou našich předků by nemuselo být špatné. Rozdělily se role, hra se přepsala do čitelnější podoby a začalo se nějak cvičit. Vzhledem k tomu, že jsme to dělali poprvé, potkalo nás spousta problémů a nepříjemností. Vařili jsme prakticky z ničeho jak se říká. Přesto všechno jsme ale 30. 6. 2013 vypustili naše veledílo do světa. A setkali se s velkým úspěchem!
Lidé byli nadšení. Zastavovali nás na ulici, gratulovali nám, obdivovali nás za to, že jsme se toho nebáli a pustili se do toho. Že jsme se rozhodli něco dělat. A to nás přimělo jít dál.
Krásná cizoložnice, naše prvotina se nakonec dočkala během léta hned několika repríz.
Dokonce jsme se podívali i na festival Kulturní léto ve Velkém Meziříčí, kde vznikl i tento záznam: https://www.youtube.com/watch?v=ufEeBle4-C4
Krásná cizoložnice je komedie, která vás zavede do na první pohled tuctové francouzské rodinky, která ale skrývá mnohá tajemství...
Tento příspěvek bude o první hře, kterou jsme zinscenovali už jako Ochotnický spolek Bobrová, totiž hra s názvem Krásná cizoložnice.
Hru jsme našli v místní knihovně a byla to jedna z her, které zinscenoval divadelní spolek Pokrok, který kdysi v Bobrové působil a hru Krásná cizoložnice konkrétně sehrál v roce 1926.
Řekli jsme si, že nastartovat naši kariéru hrou našich předků by nemuselo být špatné. Rozdělily se role, hra se přepsala do čitelnější podoby a začalo se nějak cvičit. Vzhledem k tomu, že jsme to dělali poprvé, potkalo nás spousta problémů a nepříjemností. Vařili jsme prakticky z ničeho jak se říká. Přesto všechno jsme ale 30. 6. 2013 vypustili naše veledílo do světa. A setkali se s velkým úspěchem!
Lidé byli nadšení. Zastavovali nás na ulici, gratulovali nám, obdivovali nás za to, že jsme se toho nebáli a pustili se do toho. Že jsme se rozhodli něco dělat. A to nás přimělo jít dál.
Krásná cizoložnice, naše prvotina se nakonec dočkala během léta hned několika repríz.
Dokonce jsme se podívali i na festival Kulturní léto ve Velkém Meziříčí, kde vznikl i tento záznam: https://www.youtube.com/watch?v=ufEeBle4-C4
Krásná cizoložnice je komedie, která vás zavede do na první pohled tuctové francouzské rodinky, která ale skrývá mnohá tajemství...
A ještě něco málo fotografií.
 |
| Ze zákulisí festivalu ve Velkém Meziříčí |
 |
| První a původní sestava Ochotnického spolku Bobrová |
 |
| Naše první hra-Krásná cizoložnice |
Vzpomínka na Pavučinu
Pavučina je detektivní hra Agathy Christie, která se loňského léta dočkala zpracování od našeho drahého divadelního spolku. Vše to začalo po krátké pauze, kterou jsme po odehrání zimní hry O překrásné Vasilise už skutečně potřebovali. Během měsíce ledna 2014 jsme se pustili do hledání vhodné hry a nakonec jsme vybrali právě detektivku od Agathy Christie, na které se nám především líbil fakt, že hra se odehrává v jedné místnosti, tudíž není potřeba přestavba kulis a navíc měla přesně 11 rolí, což bylo rovněž příjemné, jelikož nás v té době bylo přesně 11. Během následujících měsíců se začalo cvičit. Postavily se kulisy, vybraly se kostýmy, sehnaly se rekvizity, hudba, nafotily promo fotky, natiskly a vyvěsily plakáty a v neděli 29. června v 19:00 večer bylo vše připraveno na velkolepou a úspěšnou, dlouho očekávanou premiéru.
Příběh Pavučiny je vskutku velmi spletitý a zamotaný, takže stručně vysvětlit o čem je, by byl úkol opravdu nelehký, proto bude lepší, když se rovnou podíváte sami, pokud jste tedy neměli to štěstí a neviděli Pavučinu na vlastní oči.
Odkaz na stažení zde: http://uloz.to/xwZtmTEa/pavucina-zip
Heslo: agata
Fotografie ke hře byly zveřejněny v minulém příspěvku, takže se klidně pokochejte :-)
Příběh Pavučiny je vskutku velmi spletitý a zamotaný, takže stručně vysvětlit o čem je, by byl úkol opravdu nelehký, proto bude lepší, když se rovnou podíváte sami, pokud jste tedy neměli to štěstí a neviděli Pavučinu na vlastní oči.
Odkaz na stažení zde: http://uloz.to/xwZtmTEa/pavucina-zip
Heslo: agata
Fotografie ke hře byly zveřejněny v minulém příspěvku, takže se klidně pokochejte :-)
Něco málo fotografií z letní detektivky Pavučina od Agathy Christie
 |
| Ze zákulisí jedné z posledních zkoušek před premiérou naší první kriminálky Pavučiny. |
 |
| We are drama queens (or kings, if you want) |
 |
| Téměř celá pavoučí sestava (chybí nám pouze jedno malé psychicky narušené dítě) |
 |
| Dokumentace musí být (prosím nesmějte se, ale slunce nám svítilo přímo do našich krásných obličejů, proto ty škleby) |
 |
| Oficiální fotografie |
 |
| Oficiální fotografie vol.2 |
Připojte se k nám na facebooku.
Asi jako každá jiná organizace, spolek, skupina, společenství, firma či sekta i my máme své stránky na facebooku, kde můžete sledovat nejnovější aktuality naší činnosti.
Jednoduše až budete na ,,fejsu" zkuste do vyhledávače zadat ,,Ochotnický spolek Bobrová" nebo
klikněte na následující odkaz: https://www.facebook.com/ochotnickyspolekbobrova?fref=ts
Mimo jiné na našich stránkách najdete informace o nás, o našich vystoupeních, mnoho fotografií a hlavně videa z představení. nebo odkazy na jejich stažení i s hesly k jejich přístupu, takže jděte a hojně navštěvujte, lajkujte, komentujte, chvalte, podporujte a tak :-)
Jednoduše až budete na ,,fejsu" zkuste do vyhledávače zadat ,,Ochotnický spolek Bobrová" nebo
klikněte na následující odkaz: https://www.facebook.com/ochotnickyspolekbobrova?fref=ts
Mimo jiné na našich stránkách najdete informace o nás, o našich vystoupeních, mnoho fotografií a hlavně videa z představení. nebo odkazy na jejich stažení i s hesly k jejich přístupu, takže jděte a hojně navštěvujte, lajkujte, komentujte, chvalte, podporujte a tak :-)
...pár slov o představení ,,Hostinec u Betléma"
Hostinec u Betléma je autorská hra Divadelního spolku Bobrová, která byla představena divákům v neděli 21. prosince v 16:00 v místní sokolovně. Jedná se o tzv. malou hru stylu ,,jednou a dost" tedy že je to krátká hra, která je sehrána pouze jednou (opakem jí je velká hra, která se hraje obvykle na konci června a během letních měsíců má, kromě premiéry, ještě několik repríz a derniéru).
A o čem, že hra vlastně je? Po odtažení opony je divákovi, za podmanivé orientální hudby, představena scény, kdy se divák ocitá v malebné hospůdce v Betlémě. Na scéně stojí východně oblečená číšnice a vzápětí vchází jedna z ústředních postav - ČECH! Poručí si pivo, ale je mu sděleno, že pivo nevedou. Čech si chvíli stěžuje na těžký život a následně (za zvuku úderné německé hudby) přichází další s ústředních postav - NĚMEC! Ten se publiku představí a započne konverzovat s přísedícím Čechem, když v tom se opět ozve orientální hudba a na scénu vchází dva exoticky oblečení sluhové- AR RASHID a BUR RAK, a hned za nimi jejich velký a bohatý pán - JAFAIR-al HLAD! Zabředne mezi nimi rozhovor, během kterého se publikum dozvídá, že všichni tři zaslechli zvěsti o narození nového krále a přišli se tedy na něj podívat a v této malebné hospůdce se zastavili, aby svlažili hrdlo a trochu si odpočinuli. Rozhovory jsou prokládány německými a arabskými výrazy, až se začne Čech s Němcem hádat o odvěké nesnášenlivosti mezi jejich národy. Němec je toho názoru, že český národ jsou zloději a šejdíři, načeš jako důkaz začne vyprávět pohádku O zlaté huse. Scéna potemní a Čech i s ostatními popadnou nábytek a odcházejí ze scény, zatímco Němec vypráví začátek pohádky. Osvícen je pouze jedním přímím světlem a po úvodu odchází též. Pohádka je v celku prostá - Za tisícerými horami a tisícerými řekami v krásné zemi německé, žili jedni rodiče a ti měli 3 syny, Wilhelma, Wilbura a Johanna. Jednoho dne pošlou bratry do lesa aby ze země vysekali starý, leč mohutný a festovní pařez. Zatímco Wilhelm a Wilbur jsou hamižní, zlý a líní, pařez se jim vysekat nepodaří. Nejmladší Johann je však pracovitý a hodný. Během práce k němu přijde stařičký dědeček se kterým se Johann podělí o jídlo. Za odměnu mu dědeček prozradí, že pod pařezem se skrývá poklad. Až jej najde ať s ním jde do světa. Ale nesmí jej nikdy dát z ruky. Mladý Johann kope a kope až se mu podaří pařez vykopat a pod ním najde zlatou husu. Vezme ji a vyjde do světa, až dojde do země české. Tam se setká se třemi českými děvčaty, které si všimnou jeho zlaté husy a rozhodnou se, že ukradnou pár zlatých peříček, jenže se na husu nedopatřením přilepí!!! Prostoduchý Johann si myslí, že když začne utíkat, děveček se zbaví, ale místo toho se na něj ještě přilepí farář a kostelník. Tato vtipná skvadra doběhne až na královský hrad, kde sídlí král, který má velmi smutnou dceru a který se rozhodl dát tomu, kdo princeznu rozesměje, celé království a ruku své dcery. Když princezna uvidí celé procesí táhnoucí se za Johannem a jeho husou, propukne v šílený záchvat smíchu. Johan dostane princeznu, odhodí husu (a všichni jsou odlepeni, pochopitelně) a nalezne své štěstí v zemi české, kde se ho každý pokusil okrást.
Následuje přestávka.
A druhé dějství začíná opět v hospodě, kde Němec hrdě zakončuje svůj příběh. Čechovi se to však nezdá být moc pravda, proto se rozhodně, že světu a svým dvěma společníkům, povypráví zase svoji pohádku. Scéna opět potemní, všichni se vytratí jen Čech zůstává a předkládá publiku pohádku s názvem Honzova sázka. Pohádka vypráví o třech bratrech- Kubovi, Jožkovi a Honzovi, kteří bloudí světem a hledají své štěstí, když narazí na vykutáleného němce Helmuta Heinze, který jim nabídne peníze, když se jim podaří přelstít jeho pyšného a namyšleného bratra, místního hostinského Gustava Heinze, který se honosí tím, že jej nikdy nikdo neošidil. Bratři sázku přijímají a odchází k hostinskému u kterého se ubytují. Hostinský se jen rozplývá, obskakuje zákazníky a nabízí jim první poslední. Bratři se ve chvíli, kdy jim Gustav odchází uchystat nocleh radí, jak jej obelstí. Náhodou jim padne do oka Gustavova koza, mlsná Hildegarda. Bratři v noci kozu zabijí, vykuchají ji, vycpou a zašijí. Ráno kozu naaranžují na její místo, hostinskému prodají kozí maso a při odchodu mu ještě sdělí svá jména. Tvrdí mu, že se jmenují Kuba Zabilkozunapůdě, Jožka Koupilsvévlastní a Honza Copaktomuoslenerozumíš? Hostinský si vše poznačí do účetní knihy, bratři s pocitem dobře vykonané práce odcházejí a když Gustavova děvečka hostinského upozorní, že koza je mrtvá, vycpaná a sešitá, uvědomí si Gustav tu pekelnou lest: Zabil-kozu-na-půdě! Koupil-své-vlastní! Copak-tomu-osle-nerozumíš? načeš se na scéně objeví Helmut s ďábelsky šibalským výrazem v obličeji.
Poslední část začíná ve chvíli, kdy se na scéně opět objeví hospoda, ve které se Čech i Němec hádají, Jafair- al Hlad ječí, že ničemu nerozumí a najednou se ze zákulisí ozve dětský pláč. Všichni zúčastnění ztichnou a poslouchají. Servírka jim jen tak mimochodem oznámí, že u nich v chlévě se ubytovala nějaká Marie s nějakým Josefem a že ta Marie je v jiném stavu no a že už to na ni asi přišlo. Najednou je veškerá nevraživost pryč a všichni odcházejí poklonit se svému Spasiteli. Ze zákulisí přicházejí všichni ostatní herci a za zvuku koledy ,,Narodil se Kristuspán" se klanění publiku, které je odměňuje bouřlivým potleskem.
A o čem, že hra vlastně je? Po odtažení opony je divákovi, za podmanivé orientální hudby, představena scény, kdy se divák ocitá v malebné hospůdce v Betlémě. Na scéně stojí východně oblečená číšnice a vzápětí vchází jedna z ústředních postav - ČECH! Poručí si pivo, ale je mu sděleno, že pivo nevedou. Čech si chvíli stěžuje na těžký život a následně (za zvuku úderné německé hudby) přichází další s ústředních postav - NĚMEC! Ten se publiku představí a započne konverzovat s přísedícím Čechem, když v tom se opět ozve orientální hudba a na scénu vchází dva exoticky oblečení sluhové- AR RASHID a BUR RAK, a hned za nimi jejich velký a bohatý pán - JAFAIR-al HLAD! Zabředne mezi nimi rozhovor, během kterého se publikum dozvídá, že všichni tři zaslechli zvěsti o narození nového krále a přišli se tedy na něj podívat a v této malebné hospůdce se zastavili, aby svlažili hrdlo a trochu si odpočinuli. Rozhovory jsou prokládány německými a arabskými výrazy, až se začne Čech s Němcem hádat o odvěké nesnášenlivosti mezi jejich národy. Němec je toho názoru, že český národ jsou zloději a šejdíři, načeš jako důkaz začne vyprávět pohádku O zlaté huse. Scéna potemní a Čech i s ostatními popadnou nábytek a odcházejí ze scény, zatímco Němec vypráví začátek pohádky. Osvícen je pouze jedním přímím světlem a po úvodu odchází též. Pohádka je v celku prostá - Za tisícerými horami a tisícerými řekami v krásné zemi německé, žili jedni rodiče a ti měli 3 syny, Wilhelma, Wilbura a Johanna. Jednoho dne pošlou bratry do lesa aby ze země vysekali starý, leč mohutný a festovní pařez. Zatímco Wilhelm a Wilbur jsou hamižní, zlý a líní, pařez se jim vysekat nepodaří. Nejmladší Johann je však pracovitý a hodný. Během práce k němu přijde stařičký dědeček se kterým se Johann podělí o jídlo. Za odměnu mu dědeček prozradí, že pod pařezem se skrývá poklad. Až jej najde ať s ním jde do světa. Ale nesmí jej nikdy dát z ruky. Mladý Johann kope a kope až se mu podaří pařez vykopat a pod ním najde zlatou husu. Vezme ji a vyjde do světa, až dojde do země české. Tam se setká se třemi českými děvčaty, které si všimnou jeho zlaté husy a rozhodnou se, že ukradnou pár zlatých peříček, jenže se na husu nedopatřením přilepí!!! Prostoduchý Johann si myslí, že když začne utíkat, děveček se zbaví, ale místo toho se na něj ještě přilepí farář a kostelník. Tato vtipná skvadra doběhne až na královský hrad, kde sídlí král, který má velmi smutnou dceru a který se rozhodl dát tomu, kdo princeznu rozesměje, celé království a ruku své dcery. Když princezna uvidí celé procesí táhnoucí se za Johannem a jeho husou, propukne v šílený záchvat smíchu. Johan dostane princeznu, odhodí husu (a všichni jsou odlepeni, pochopitelně) a nalezne své štěstí v zemi české, kde se ho každý pokusil okrást.
Následuje přestávka.
A druhé dějství začíná opět v hospodě, kde Němec hrdě zakončuje svůj příběh. Čechovi se to však nezdá být moc pravda, proto se rozhodně, že světu a svým dvěma společníkům, povypráví zase svoji pohádku. Scéna opět potemní, všichni se vytratí jen Čech zůstává a předkládá publiku pohádku s názvem Honzova sázka. Pohádka vypráví o třech bratrech- Kubovi, Jožkovi a Honzovi, kteří bloudí světem a hledají své štěstí, když narazí na vykutáleného němce Helmuta Heinze, který jim nabídne peníze, když se jim podaří přelstít jeho pyšného a namyšleného bratra, místního hostinského Gustava Heinze, který se honosí tím, že jej nikdy nikdo neošidil. Bratři sázku přijímají a odchází k hostinskému u kterého se ubytují. Hostinský se jen rozplývá, obskakuje zákazníky a nabízí jim první poslední. Bratři se ve chvíli, kdy jim Gustav odchází uchystat nocleh radí, jak jej obelstí. Náhodou jim padne do oka Gustavova koza, mlsná Hildegarda. Bratři v noci kozu zabijí, vykuchají ji, vycpou a zašijí. Ráno kozu naaranžují na její místo, hostinskému prodají kozí maso a při odchodu mu ještě sdělí svá jména. Tvrdí mu, že se jmenují Kuba Zabilkozunapůdě, Jožka Koupilsvévlastní a Honza Copaktomuoslenerozumíš? Hostinský si vše poznačí do účetní knihy, bratři s pocitem dobře vykonané práce odcházejí a když Gustavova děvečka hostinského upozorní, že koza je mrtvá, vycpaná a sešitá, uvědomí si Gustav tu pekelnou lest: Zabil-kozu-na-půdě! Koupil-své-vlastní! Copak-tomu-osle-nerozumíš? načeš se na scéně objeví Helmut s ďábelsky šibalským výrazem v obličeji.
Poslední část začíná ve chvíli, kdy se na scéně opět objeví hospoda, ve které se Čech i Němec hádají, Jafair- al Hlad ječí, že ničemu nerozumí a najednou se ze zákulisí ozve dětský pláč. Všichni zúčastnění ztichnou a poslouchají. Servírka jim jen tak mimochodem oznámí, že u nich v chlévě se ubytovala nějaká Marie s nějakým Josefem a že ta Marie je v jiném stavu no a že už to na ni asi přišlo. Najednou je veškerá nevraživost pryč a všichni odcházejí poklonit se svému Spasiteli. Ze zákulisí přicházejí všichni ostatní herci a za zvuku koledy ,,Narodil se Kristuspán" se klanění publiku, které je odměňuje bouřlivým potleskem.
Vzpomínka na loňské Vánoční představení
Stejně jako letos i vloni se divadlo ,,vytasilo" na diváky vánoční hrou, která byla rovněž autorského rázu. Divadelníci se po nastudování několika málo známých ruských pohádek rozhodli, že na motivy jedné z těchto pohádek sepíší a secvičí vánoční hru. A to se jim (k štěstí či smůle všech) skutečně podařilo. A vznikla inscenace ,,O překrásné Vasilise" kterou sehrál Ochotnický spolek Bobrová jednu krásnou adventní neděli roku 2013. Je pravda, že hra byla původní pohádkou opravdu jen lehce inspirovaná, popravdě jediné co tyto dvě pohádky spojovalo byl podobný název, ale i tak se divákům naskytla jedinečná, téměř hodinová příležitost vidět, co se stane, když se deset mladých nadšenců rozhodne ,,odimprovizovat" prostě všechno. Celá hra byla jedna velká improvizace. Byla prosta všech kulis, pouze vzadu na scéně stály otevírací dveře (a že nám dalo práci aby stály) a rovněž kostýmy byly spíše skromnějšího charakteru (co si kdo našel, v tom si chodil) ale i tak mnoho a mnoho diváků dodnes s láskou vzpomíná na pohádku, která se rozhodně zapsala do historie. Její kouzlo (které však bohužel zůstalo divákům skryto) spočívalo v tom, že co zkouška, to zcela jiná pohádka. Jediné, čeho se ochotníci drželi byla jakási dějová linie- ale dialogy, jejich provedení a vlastně všechno okolo toho bylo pokaždé úplně jiné. Nicméně si to připomeňme.
Příběh je prostý. Kdysi dávno, v matičce Rusi, žil byl jeden dřevorubec jménem Boris, který měl ženu a dceru Vasilisu. Žili skromně, leč spokojeně- až do chvíle, kdy matička náhle skonala. Boris, zastávající názor, že ani jemu ani jeho dceři samota moc neprospívá, přivedl si domů novou ženu, statnou a říznou Mášu i s jejími dvěma andílky, dceruškami Jurtou a Kurtou. Macecha i s dcerami se na oko před Borisem přetvařovaly, avšak ve chvílích, kdy nebyl doma, nebohou Vasilisu týraly. Máša statně poroučela a Jurta s Kurtou Vasilise pořádně ztrpčovaly život. Jednoho dne tyto dvě rozmazlené a zlé dcerky svojí hloupostí zhasly jediné světýlko, které doma měly a obvinily z tohoto činu Vasilisu. Ze strachu před matkou vyhnaly Vasilisu do temného lesa k čarodějnici pro nové. Vasilisa poslušně šla. Dlouho bloudila temným a strašidelným lesem, až potkala čarodějnici, která se jí ujala a odvedla si ji do svého doupěte, kde jí oznámila, že pokud chce světýlko, musí splnit tři úkoly, jinak ji sežere. Vasilisa ochotně plní, co si bába zamane. Ochotně jí s tím pomáhá Černoočka, která u čarodějnice nějakou dobu slouží. I přesto, že Vasilisa splní všechny úkoly, Ježibaba se ji rozhodne sníst. Bohudíky se Vasilise za pomoci Černoočky podaří utéct, vrátí se domů, odkud mezitím už utekla Máša i s oběma dcerami a začne se živit vyšíváním. Jednoho dne, když jde prodávat na trh, potká kouzelnou babičku, která jí za nádherně vyšitý ubrus dobře zaplatí. Poté ukáže ubrus zlému a namyšlenému carovi, kterému se tak zalíbí, že chce poznat něžnou dívku, která jej vyšila. Vasilisa a car se do sebe zamilují na první pohled, vezmou se a žijí spolu šťastně až do smrti.
Příběh je prostý. Kdysi dávno, v matičce Rusi, žil byl jeden dřevorubec jménem Boris, který měl ženu a dceru Vasilisu. Žili skromně, leč spokojeně- až do chvíle, kdy matička náhle skonala. Boris, zastávající názor, že ani jemu ani jeho dceři samota moc neprospívá, přivedl si domů novou ženu, statnou a říznou Mášu i s jejími dvěma andílky, dceruškami Jurtou a Kurtou. Macecha i s dcerami se na oko před Borisem přetvařovaly, avšak ve chvílích, kdy nebyl doma, nebohou Vasilisu týraly. Máša statně poroučela a Jurta s Kurtou Vasilise pořádně ztrpčovaly život. Jednoho dne tyto dvě rozmazlené a zlé dcerky svojí hloupostí zhasly jediné světýlko, které doma měly a obvinily z tohoto činu Vasilisu. Ze strachu před matkou vyhnaly Vasilisu do temného lesa k čarodějnici pro nové. Vasilisa poslušně šla. Dlouho bloudila temným a strašidelným lesem, až potkala čarodějnici, která se jí ujala a odvedla si ji do svého doupěte, kde jí oznámila, že pokud chce světýlko, musí splnit tři úkoly, jinak ji sežere. Vasilisa ochotně plní, co si bába zamane. Ochotně jí s tím pomáhá Černoočka, která u čarodějnice nějakou dobu slouží. I přesto, že Vasilisa splní všechny úkoly, Ježibaba se ji rozhodne sníst. Bohudíky se Vasilise za pomoci Černoočky podaří utéct, vrátí se domů, odkud mezitím už utekla Máša i s oběma dcerami a začne se živit vyšíváním. Jednoho dne, když jde prodávat na trh, potká kouzelnou babičku, která jí za nádherně vyšitý ubrus dobře zaplatí. Poté ukáže ubrus zlému a namyšlenému carovi, kterému se tak zalíbí, že chce poznat něžnou dívku, která jej vyšila. Vasilisa a car se do sebe zamilují na první pohled, vezmou se a žijí spolu šťastně až do smrti.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)